pátek 29. března 2013

Obrázkové pečení 29.3.2013

   I když to z venkovního pohledu možná není pochopitelné, dnes se u nás pekly Velikonoční perníčky.


   A jelikož ze sebe musím občas dostat svoji kreativitu, pěkně jsem si s tím vyhrála.


   Už jste někdy pekli příběhy? Mně se to čirou náhodou stalo už na Vánoce. A to tak, že jsem tak dlouho skládala vykrájená zvířátka a všelijaké tvary na plech, až mně z toho najednou vznikl příběh. Třeba když jsem obrátila sněhuláka, vznikla z toho parádní Karkulka s vytahanejma tepákama. A jestli ji po lese honilo divoký zlatý prase nebo kapr, to už záleželo jenom na mně.

   Dneska jsem to u pečení perníčků dělala záměrně, a aby z toho měli požitek i ostatní, snažila jsem se to operníkovanýma a omoučenýma rukama fotit.

Koččin sen

Máme rádi zvířata

   Nakonec jsme se je rozhodli i nazdobit, i když to už nebyla taková sranda jako skládání příběhů. Navíc, když to první pytlíkové zdobítko, co dostanete do rukou, má tak velkou díru, že když se snažíte udělat malému kuřátku očičko, zabělíte mu celou hlavu. Což mě - zelenáče v tomto oboru, spoléhajícího se na svůj docela dobrý výtvarný talent, dost nepěkně překvapilo.
   Když jsem ale dostala nový pytlík s menší dírkou, docela jsem se do toho i vžila. Sice to nejsou žádná díla, jako chodím okukovat na pouťové stánky, ale na to, že jsem to zkoušela poprvé (narozdíl od mého bratra), jsem už docela profík! =)


Více ZDE
Zdobil: Ivunec a Zatnaktel =)

pondělí 18. března 2013

Kalamita na n-tou 18.3.2013

   Ve škole nám oznámili, že nám odpadá poslední hodina. Všichni jsme se radovali. "Jupí, pojedu ve 12 a v 1 budu doma," říkala jsem si. Před odjezdem jsem šla ještě na oběd a všimla si, že sněží. Zaradovala jsem se a říkám spolužačce: "Vsaď se, že toho sněhuláka ještě letos postavím!" =D

   Po obědě jsem sedla do busu na přestup. Ještě jsme ani nedojeli na zastávku pod Ludíkov a už jsme stáli. Co se před námi dělo, nikdo neděvěl, ale všichni koukali z oken. Asi 10 min. jsme čekali a mezitím se šel řidič podívat ven. Když přišel, nevím, jestli něco řekl, ale děcka z Ludíkova se pakovaly, že půjdou pěšky. Tak jsme se se spolužačkou Markétou taky rozhodly to risknout.

   Když jsme vylezly ven, zmocnil se nás ohromující pohled. Před námi stálo několik aut a kamionů. Vše to způsobily 2 kamiony, které se na kluzké (zkoušela jsem) silnici potkaly. Nevím, jak řidiči zabrzdili, ale kdyby popojeli jseště kousek, minimálně si navzájem urazí zrcátka. Nad tím, co by se mohlo stát dál, raději přemýšlet nebudu, jenom vím, že po pravé straně ze spodu je hluboký příkop, který často takovéto kamiony i neplánovaně navštěvují.

  Zespodu - tam někde pod kamiony je náš bus...

   Když jsme přišly k zastávce pod Ludíkovem, zjistily jsme, že kamiony a auta, co původně chtěly jet ze Žďárné do Boskovic zase tvoří kolonu z druhé strany. Netušíc, jestli vůbec ten autobus, co na nás měl čekat, dojel nebo ne, jsme se s Markétou vydaly na cestu.

Nahoru směrem na Žďárnou. A prst k tomu!

   Došly jsme do Ludíkova a pak do Němčic. Pocestě na těch rovných pláních foukal silný vítr a vločky nás silně bily do obličeje a do očí. V Němčicích jsme pak odbočily na zkratku do lesa, kde byl kromě sněhu i led, takže jsem sebou dokonce 2x flákla o zem. Šly jsme asi hodinu a půl v husté chumelenici a větru. Příjemná procházka. Doma mě ometli a dali mi najíst.

   Kdyby se to stalo aspoň ráno, když jedu do školy. To by mně nevadilo tolik, jako když jedu z ní. =)

Super Krno akce 16.-17.3.2013

   V sobotu jsme se @Zatnaktel vyrazili do Brna za @rionka. Kupodivu jsme tentokrát dojeli napoprvé a v pořádku bez žádné psychycké újmy, jako například při cestě na LinuxAlt... =)

   Večer jsme navštívili naši oblíbenou čajovnu. Samozřejmě jsem si cestou uvědomila, že jsem ten foťák, co jsem táhla až do Brna nechala u ségry! Což ve finále vlastně ani nevadilo, protože jako správná úchylná fotografická rodina má každý člen minimálně jeden foťák. Na nádru jsme si dali sraz s @Dejv92 a @ruzovaveverka a vyrazili směr čajovna.
   Poté, co nás konečně usadili na naše rezervované místo, mohla začít zábava. Sice jsme z původního tématu "Anglická čajovna" kapku odbočili, ale i tak bylo veselo. Veseleji bylo ještě víc, když Luc (@ruzovaveverka) volala domů, že nestíhají autobus, protože jim zatím neujel, ale brzo ujede, že dojedou až v 9 a může za to Dejv.

   Po čajovně jsme měli ještě jeden sraz. Byl to přesněji bowling s @Jesisem, @evisek_net a @danextsux, se kterými se do té doby znala jenom Rionka.
   Dejv a Luc nás kousek šalinou doprovodili a my dorazili na bowling. Nexus už na nás z dálky halekal a vedl do podivného modrými neony osvětleného pajzlu s barem.
   Třešnička na dortu byla, když jsem si až tam uvědomila, že jsem v čajce nechala mobil! Naštěstí na ně měla ségra číslo a Nex dojel autem...
Mezi tím jsme my 4 začali hrát. Bylo u toho značně veselo, protože to údajně nekteří zkoušeli poprvé.
   Když dojeli přidali se k nám. Po bowlingu jsme zapadli do nějaké kubánské restaurace, kde jsme se pořádně pobavili a hlavně nadlábli.

Druhý den jsme strávili s dětmi a krysami... =)

 
Bratr si s dětmi rozumí =D

Rionka a její krysatosti

pondělí 4. března 2013

Otužilci 3.3.2013

   Včera se u nás v Šošůvském lomu konal již 2. ročník srazu otužilců a my s bratrem a svými fotoaparáty jsme u toho samozřejmě nesměli chybět.
   Led, který si den předem prořezávali motorovou pilou měl tloušťku asi 25 cm a voda, do které se chystali vlézt 1,5°C!

 
   Všichni přihlížející se klepali zimou zababušení ve svých huňatých bundách a kabátech a oni se klidně svlékli do plavek a bosky chodili po ledě.



   Opravdu klobouk dolů! Já jsem se tam neodvážila ani smočit prst a oni tam vlezli celí!



   Měli na ledovém stolečku i něco "málo" na posilnění a samozřejmě toho všichni hned využili.





A Tady je toho víc.
Foto Ivunec a Zatnaktel.