Ivunec blog: Be2Gether v Olomouci

   Od čtvrtka 5.3.2015 do dneška v Olomouci probíhal projekt Be2Gether. Je to projekt spojující různé národy, jejich hudbu a jídlo. Účastní se ho lidé z Norska, Holandska, Polska, Turecka a České republiky. Díky tomuto projektu jsme se v říjnu dostali s Ateneem do Holandska, před tím jelo ještě pár lidí do Polska a v červnu se pojede do Norska.
   V 9 hodin jsme před budovou Jezuitského konviktu přivítali Holanďany, Nory a Turky (Poláky ne, protože si koupili špatně letenky a dojeli až večer) a ukázali jsme jim ji jak zvenku, tak zevnitř. Táhli jsme je dokonce i do suterénu, kde si mohli prohlídnout původní skály prostupující skrz zdi. Pak jsme jim z prvního patra ukázali kapli, kde bude pro ně druhý den náš koncert, a atrium, kde bude po něm raut. Já jsem si pak odskočila do 2. patra na hodinu a vrátila jsem se na Lenčinu přednášku o muzikoterapii, kde nám například představila zvonkohru koshi.
   Po obědě jsme navštívili rektorát a uvítala nás prorektorka Jitka Ulrichová, která všem řekla něco o naší škole. Další zastávka byla na radnici, kde jsme se podívali i na věž. Takže si můžu udělat další čárku. Na radnické jsem totiž ještě nebyla. Po prohlédnutí si Olomouce z ptačí perspektivy, jsem skupinu opustila a nechala je dál s našimi průvodci trajdat městem. Měla jsem toho už dost. Utahat 22 lidí není jen tak. =)

   Pátek začal coffee breakem v 9:30. Můj první úkol byl koukat z okna, a až se naši hosté přesunou od hotelu ke konviktu, mám vyběhnout a nasměrovat je do 1. patra. Tak jsem takhle 3x běžela dolů a zase nahoru, protože prostě nemohli přijít všichni naráz. Nakonec jsem správně dovedla všechny a konečně se přivítala i s Poláky, kteří si mě očividně pamatovali z Holandska.
   Pak byly přednášky prokládané coffee breaky. Bylo až děsivé, kolik vypili kafe, nestíhali jsme umývat hrnky. První přednáška byla o rozložení tuků a svalů v lidském těle. Zájemce přednášející změřil na takovém přístroji, který ukázal kolik tuků a valů máte v těle. Pak všem, co se nechali změřit, vysvětloval, co znamenají ty čísla, co mají na svých papírech, jako výsledky měření. Podle vyprávění Víťových dojmů, to měli všichni špatně a jenom nešťastně koukali do těch svých papírů. Víťa to okomentovat: "Dneska to bude na obědě asi vážně 'slow food'. Kdo ví, jestli budou vůbec jíst." =D
   V dalším Lenčiným workshopu se napřed hrálo na bubínky a všelijaký štěrchátka (to je moje!), pak nám představila hudební nástroj sound wave a nakonec jsme zkoušeli kreslit za doprovodu hudby. Napřed sami se zavřenýma očima pravou rukou, levou a oběma a pak všichni dohromady na jeden velkej papír. Po workshopu šli všichni na oběd a po něm měli na programu ubít se v Šuntovce, tak jsem se zdekovala dom.
   V 17 hodin jsme měli s Ateneem předkoncertovou zkoušku, na které jsme se konečně dozvěděli, co vlastně budeme zpívat. Koncert byl o hodinu a zpívali jsme tam 6 písniček. I to však stačilo k tomu, abychom jednu Norku rozbrečeli. =)
   Po koncertě si všichni předali dárky, vyfotili jsme se a šli žrát! Totiž na raut. Večerem nás provázela cimbálová muzika složená ze samých mediků. Hráli skvěle, a tak jsme to nevydrželi a začali tančit. Mezitím jsme samozřejmě jedli. Lenka přinesla dokonce překvapení večera, jímž byl dort Be2Gether, který speciálně pro tuto příležitost upekla její kamarádka cukrářka. Byl vážně super! =) Zbytek večera jsme protancovali a nakonec se k nám do kroužku přidali všichni. Zábava v atriu skončila o půl 10, protože v 10 se konvikt zamyká. Kam šli naši hosté pařit dál, už nevím, ale poradili jsme jim, že je tady hodně takových pajzlů, kam můžou jít.
   Dnešního programu už jsem se neúčastnila, ale jeli na Bouzov, do Loštic na tvarůžky a do Litovle na pivo. =)

Přivítání a prohlídka konviktu zvenku a zevnitř