Dneska sem napíšu o lidech, kterých si nesmírně vážím, protože u nich můžu bydlet. Jsou to domácí a vlastně celá jejich rodinka. Jsou moc hodní a pohostinní. Mají včely, hromadu medu, medovinu a tekutý jablka, před Vánoci i jmelí, na zahrádce domeček se skluzavkou, houpačku na stromě, samorožíhací barevný světýlka na růžičkách, třešeň, ze které mně loni shnila Barborka, momentálně ještě jednoho rozchňaptlanýho sněhuláka a taky 4 malý děti.
Doma se pořád něco děje. Když se děti náhodou za doprovodu hurónského řevu neřítí po schodech a nebouchá někdo dveřma, tak aspoň hučí nejmladší Týna, která se bez toho aspoň jedenkrát denně prostě neobejde. Nejveseleji je, když mají nahoře dětskou párty. To tam nejsou 4, ale klidně i 10 dětí. To se ale za mého pobytu zatím stalo jenom asi 2x.
Na to, že mají tolik dětí, jsou hodně aktivní. Možná i právě proto. Nejvíc mě fascinuje, když vždycky někam jedou. Začne to šíleným dupáním po schodech, hulákáním, pak děti naskáčou do auta kufrem, rodiče dveřma a pila pali! No a když se vrací, tak je to to samý, akorát v opačným pořadí.
Mám je ráda. =)
Žádné komentáře:
Okomentovat