Jedna z dalších velkých kapitol mého olomouckého života je
univerzitní sbor Ateneo, jehož součástí jsem jen a jen díky mé bývalé spolužačce
@Katushka145, která mě přemluvila, abych tam šla s ní. Za to jí su teď nesmírně vděčná, protože bych jinak ani nevěděla, že nějakej sbor je a už vůbec ne to, že se zkoušky dělají přímo na naší katedře. A taky bych asi neměla dost odvahy tam jít na konkurz (kde berou samozřejmě všechny. :D). Je mně líto, že studium muzikologie vzdala už po prvním semestru. Teď už ve třídě nemám pořádnou spřízněnou duši, jako byla právě Katka. Doufám, že se má(š) dobře. :) Navíc jsem díky sboru poznala kupu skvělých lidí, který opravdu baví zpívat. Kdekoli, kdykoli, jakkoli dlouho (teda pokud to není někde zrovna zakázaný, jako třeba ve vinárně Kaštánek, kde to prý rušilo zákazníky, nebo co). Je to hrozně posilující a je radost spolupracovat s lidma, který to baví nejen na zkouškách, kdy to do nás hustí docent, ale i mimo zkoušky někde venku na náměstí nebo v hospodě.
Koncert u nás v kapli v konviktu (tady mě nenajdete, protože to fotím) :)
Ve vinárně Kaštánek po soustředění
Ve sborovým sále při pojídání valašských frgálů (soustředění)
Koncert ve Svitavách dohromady se sborem Kos (tady mě taky nenajdete, su přesně v zákrytu ve 2. řadě vlevo)
I feel pretty... :)
Žádné komentáře:
Okomentovat