Dneska jsem ale chtěla psát o něčem, co mě dost často při pobytu v Olomouci doprovází a na co jsem si ještě nezvykla a doufám, že ani nikdy nebudu muset. Už jsem se o tom zmiňovala i v Projektu365, ze kterého je taky použita první fotka tady. Ze začátku mého zabydlování se v Olomouci, na nebi vůbec nebyly vidět hvězdy. Halil je opar osvětlený oranžovým sodíkovým světlem nebo třeba u Šantovky (obr.1) bílým. Prostě noc není nocí, protože je ozářená. Třeba když večer přijdu na Dolní náměstí, není tam ani noha a svítí se tam jak na Vánoce. Připadne mně, jako by tam někdo zapomněl zhasnout.
Připomnělo mně to tenkrát jeden příběh ze Stopařova průvodce po galaxii, který byl o planetě, jejíž obyvatelé měli v noci nad hlavami miliony hvězd, ale vůbec o tom nevěděli, protože je nikdy nenapadlo podívat se nad sebe. Zjistili to až ve chvíli, kdy jim na planetu ztroskotala vesmírná loď. Jejich reakce na objevení milionu nových světů měla katastrofální dopad. Rozhodli se totiž všechny ostatní světy zničit a málem se jim to i povedlo.
Po čase jsem zjistila, že v Olomouci hvězdy vidět bývají, i měsíc a není to určitě tak hrozný jako v jiných větších ozářených městech, kde musí kvůli hvězdám jezdit do planetária. A ti, co je snad nikdy neviděli...možná je to dobře, kdo ví, jak by zareadovali, kdyby je viděli. Jen ať si dělají iluze hvězd pomocí pouličních lamp a umělých světelných řetězů nad kluzišti. I když je to opravdu levná náhrada. :)
Jedna dnešní fotka z flóraparku :)
a my v pLíšni hvězdy máme, i měsíc. někdy i krásné mraky. ale to už jsem určitě někde fotila.
OdpovědětVymazat