Zase jsem to nestihla, protože jsem se po sboru stavila na Majálesu, kterej pořádala naše škola. A vlastně i před sborem jsme se tam byly se spolubydlící podívat a objevily jsme stánek olomoucké plackoidní laboratoře, co má profil i na twitteru a před pár dny mě začala opět sledovat. Tak jsem tam hned zabrousila, pokecala si, přiznala se, že je znám z twitteru, a že jsem v jejich soutěži nevyhrála a teď určitě zase nevyhraju, tak si jdu aspoň něco koupit. Tak jsem si koupila 3 placky s tím, že jsem jednu z nich chtěla i s logem jejich firmy, tak mně ji museli extra vytisknout, protože ji neměli. Prej by to nikdo nechtěl, ale to si nemyslím. :)
Večer po sboru jsme s kamarádkou v parku koukali na nekončící ohnivou show a pak tam přišli s kytarou, houslemi, bednou a bongem a bylo veselo.
I přes to, že je v Olomouci hromada skvělých lidí a i dneska jsem jich dost potkala a poznala, občas se najdou i lidi, co bych raději nikdy nepotkala. Narážím teď na somrující bezďáky, kterých tu bohužel není málo. Minimálně jednoho za týden potkám, co po mně somruje aspoň korunku. A u mě bohužel převažuje soucit, laskavost a důvěřivost nad absolutní ignorací těchto případů. Asi to není dobrý, protože toho může kdykoli někdo zneužít. Budu se muset naučit, že ne všem lidem ve městě můžu důvěřovat, protože někteří tihleti somráci by asi nechtěli jenom peníze.
Asi se budu muset naučit větu: "Maminka mi zakázala mluvit s cizími lidmi." :)
Žádné komentáře:
Okomentovat