Už delší dobu jsem si nebyla zahrát na klavír a docela mě to mrzí. A to je jich po Olmíku a hlavně na naší katedře docela dost. Naposledy to bylo na konci semestru, kdy jsem neodolala a musela si zahrát v průchodě. Olomouc totiž rozjela projekt s veřejnými klavíry podporovaný převážně dobrovolníky. Vím o třech klavírech. Ve flóraparku - na ten jsem si ještě nezahrála, protože tam furt někdo je a já se tam bojím, v průchodě u nám. Republiky - na ten jsem si hrála i Passagio od Ludovica Einaudi a nějakej turista se zrcadlovkou si mě u toho fotil a znervózňoval :D a pak v Šantovce - na ten si ani nezahraju, protože do ní nevlezu.
Je to fajn, protože město výrazně ožilo a často překvapí, kdo všechno umí hrát na klavír. I docela nenápadní lidi, do kterých byste to neřekli.
No a na katedře jich máme minimálně 7, o kterých vím, ale hrála jsem jenom na 3 z nich. Na to, že se na klavír teprve učím, docela úspěch. :) Jenom teď není tolik času. Ale díky kamarádovi Tondovi, kterej mě k tomu konečně nakopl, jsem začala klavír milovat. Ne jenom hru na něj, ale i vzhledově. Je to nádherný nástroj! A za to jsem mu neskutečně vděčná. :)
PS: Měla jsem těch fotek víc, ale někam jsem je zahrabala. :)
Žádné komentáře:
Okomentovat