Když jsem se v Olomouci učila orientovat, a musím říct, že s mým orientačním nesmyslem to nebyla žádná sranda, uvědomila jsem si, že tam mají opravdu trefné a někdy až vtipně výstižné názvy některých ulic. A mám s tím hned dva zážitky.
Při prvním jsem takhle po škole chtěla dojít na Horní náměstí, jenomže jsem zabočila o ulici dřív. Když jsem jí procházela, říkala jsem si, že jsem tudy určitě ještě nešla, ale uvidím, kde vylezu a snad se neztratím. Nakonec jsem se přecejen dostala na to náměstí a při pohledu na název ulice jsem zjistila, že se jmenuje "Ztracená". Tak jsem se tomu zasmála s tím, že je aspoň na světě někdo ztracenější než já.
Další příhoda se mně stala, když jsme s kamarádkou Romčou šly ze zkoušky se sborem a nakonec jsme se na 3 a půl hodiny zakecaly a ona mě doprovodila až k našemu domu a pak jsem zase kousek doprovodila já ji. Zpátky jsme šly ale jinou mnou ještě neprozkoumanou cestou, což byla výzva. V tom jsem si v bujarém rozhovoru doprovázeném složitou gestikulací nevšimla, že skončil chodník, a tak jsem zavrávorala, gestikulaci přerušil pohyb připomínající kraul a mluvení něco jako "Uááá!". Když jsem se vzpamatovala, ze zajímavost jsem koukla na název ulice a tam bylo napsáno "V kotlině".
Žádné komentáře:
Okomentovat